Herunterladen
insert_drive_file
PDF
insert_drive_file
E-pub
insert_drive_file
XML
Teilen
Feedback
Danke für Ihr Feedback!

Verhörprotokoll mi Arnošt (Ernst) Pogner über seine Flucht in die ČSR

Metadaten Transkription Karte Quellenverweise
zoom_in
3

Metadaten

Transkription

  1. Deutsch
  2. Tschechisch
insert_drive_file
Text von Seite 1

Abschrift.

Protokoll

Verfasst bei der staatlichen Polizeibehörde in Iglau am 5. September 1938. Gegenstand ist die Aussage von Arnošt Pogner zum Zwecke der Ausweisung aus der Tschechoslowakischen Republik. Nach dem Hinweis, die Wahrheit anzugeben, macht er freiwillig und ohne Zwang die folgende Aussage:

1. Zu den allgemeinen Fragen:

Name und Zuname: Arnošt Pogner,

Geburtstag und -ort: 29./X.1885 in Pavlovice, Bezirk Olmütz,

Heimatgemeinde: Gross Sieghard, Bez. Waidhofen, Deutschland,

Name: Vater: Jan Polak, Mutter: Františka, geb. Hönigová,

Letzter Wohnsitz: ohne dauerhaften Wohnsitz,

Familienstand: verheiratet, hat drei Kinder, Beruf: Privatbeamter,

Wehrdienstverhältnis: abgeleistet im J. 1906, diente beim ehem. Inf. Reg. 54 Sarajevo,

Schulbildung: 5 Kl. Volkssch., 3 Kl. städt. deut. Schule in Wien,

Religion: bis zum J. 1916 war er Jude, seither ist er röm.-kath.,

Nationalität: Deutscher, Zahl der Familienangehörigen, die er unterhält: niemand,

Vermögensverhältnisse: unvermögend, früh. Strafen: angeblich straffrei.

2. Zu den speziellen Fragen:

Von meiner Geburt bis zum Alter von vier Jahren lebte ich mit den Eltern in Olmütz und in Pawlowitz und etwa ab dem Jahr 1898 in Wien. Weiterhin lebte ich etwa ein Jahr in Budapest. Seit dem Jahr 1900 lebte ich dann dauerhaft in Kremsier und Liebenthal in Mähren bis ins Jahr 1906, als ich den Militärdienst beim ehem. Inf. Reg. 54 in Sandschak Novi Pazar und Sarajevo antrat. Nach dem Krieg bin ich vom Militär nach Wien und Heinfeld in Österreich zurückgekehrt und habe mich dort bis Dezember 1919 aufgehalten. Seither lebte ich bereits dauerhaft in Gross Sieghard bei Waidhofen im ehem. Österreich.

Ursprünglich gehörte ich der jüdischen Religion an und hieß nach meinen Eltern Polak doch im Jahr 1916 ließ ich mich in Wien taufen und mein Name wurde dann von der Niederösterreichischen Landesregierung [i.O. deutsch], Nr. IIIb-7194/9

insert_drive_file
Text von Seite 2
vom 3. November 1930 in Pogner geändert.

In Gross Sieghards in Deutschland lebt bis heute meine Ehefrau Alžběta geb. Kutscherová, geb. 1893 in Prag-Smichow, die der röm.-kath. Religion angehört und als Lehrerin an der städtischen (Haupt)Schule unterrichtet. Ich habe mit ihr drei Kinder: E., geb. 1923, W., geb. 1924 und Z., geb. 1925, die nun alle bei der Mutter leben und die Schule besuchen.

Weil ich als ehem. Jude in Deutschland nirgends eine Anstellung bekommen konnte und meine Frau, im Fall dass ich länger dort geblieben wäre, ebenfalls ihrer Anstellung hätte enthoben werden können, entschloss ich mich in die Tschechoslowakei zu gehen und von dort aus die Scheidung zu beantragen, so dass wenigstens meine Frau weiterhin als Lehrerin im Dienst bleiben und sich um die Kinder kümmern kann. Zuletzt habe ich in Gross Sieghards als Buchführer bei der Getreidegroßhandlung Max Auspitz gearbeitet, seit dem 1. April 1938 war ich ohne Arbeit.

Ich habe einen Reisepass, Nr.846.301/52/1930, ausgestellt am 15./3.1930 von der Bezirkshauptmannschaft in Waidhofen, gültig bis zum 14. März 1935.

Die tschechoslowakische Staatsgrenze habe ich illegal ohne Reisepass bei dem Ort Reingers in Deutschland in Richtung Neu Bistritz in Böhmen überquert. Ehe ich die Grenze übertreten habe, wurde ich von der deut. Fin. Wache festgenommen und der Gendarmerie übergeben, die mir 5 Schweiz. Franken und 42.50 RM abgenommen hat, und dann von einem reichsdeutschen Gendarm zur Staatsgrenze begleitet, der mir an selbiger Grenze mitteilte, er habe den Befehl mich auf kürzestem Weg zur Grenze der tschechoslow. Republik zu begleiten und mich dort freizulassen. Zugleich teilte er mir mit, dass ich ins Konzentrationslager in Dachau eingeliefert würde, wenn ich nach Deutschland zurückkehren sollte.

In der Tschechoslowakei habe ich einen Schwager namens Raul Kučera, ein pensionierter Gerichtsrat, der in Teplitz-Schönau, Steinbartgasse 27, lebt. Weiterhin habe ich hier die Cousins Professor Oskar Briehse in Brünn, Parkgasse 8, Vilém Hönig, Kaufmann in Pavlovice bei Olmütz und Arnošt Kulka in Prerau, Fabrikant sowie die Cousine meiner Ehefrau, die Staatsbeamtin Ada Krčálová

insert_drive_file
Text von Seite 3
, die unter unbekannter Adresse in Prag wohnt. Ich habe die Absicht, mich um den Erhalt der tschechoslowakischen Staatsbürgerschaft zu bemühen, andernfalls würde ich nach Schweden weiterreisen.

Ernst Pogner e.h.

insert_drive_file
Text von Seite 1

Opis.

Protokol

Sepsaný u státního policejního úřaduJihlavě dne 5. září 1938. Předmětem jest výpověď Arnošta Pognera za účelem vyhoštění z Československé republiky, který byv napomenut k udání pravdy, vpovídá dobrovolně a bez nátlaku takto:

1. K otázkám všeobecným:

Jméno a příjmení: Arnošt Pogner,

Doba a místa narození: 29./X.1885 v Pavlovicích, okr. Olomouc,

obec domovská: Gross Sieghard, okr. Waidhofen, Německo,

jméno: otce: Jan Polak, matky: Františka, roz. Hönigová,

poslední bydlyště: bez stálého bydliště,

rodinný stav: ženatý, má 3 děti, povolání: soukr. úředník,

branný poměr: odveden v r. 1906, sloužil u býv.p.pl.řč Sarajevo,

školný vzdělání: 5 tř. obec., 3 tř. měšt. něm. školy ve Vídni,

náboženství: do r. 1916 byl žid, od té doby je řím. katol.,

národnost: Němec, počet členů rodiny, jež živi: nikoho,

majetkové poměry: nemajetný, dřív. tresty: údajně bez trestu.

2. K otázkám zvláštním:

Od svého narození do věku 4 let jsem bydlel s rodiči v Olomouci a v Pavlovicích a asi od roku 1898 ve Vídni. Dále jsem bydlel asi rok v Budapešti. Od roku 1900 jsem bydlel pak stále v Kroměříži a Liptáni na Moravě do roku 1906, kdy jsem nastoupil vojenskou službu u býv. ppl. 54 v Sanžaku – Novém Bezaru a Sarajevě. Po válce jsem se od vojska vrátil do Vídně a HeinfelduRakousku a zdržel se tam do prosince 1919. Od té doby jsem pak již stále bydlil v Gross Sieghard u Waidhofenu v býv. Rakousku.

Původně jsem byl židovského náboženství a jmenoval jsem se Pollak po rodičích, ale v roce 1916 jsem se ve Vídni nechal pokřtít a bylo mi pak změněno jméno na Pogner zemskou správou Dolních Rakous (Niederösterreichische Landesregierung), čís. IIIb-7194/9

insert_drive_file
Text von Seite 2
ze dne 3. listopadu 1930.

Gross SieghardsNěmecku bydlí dosud moje manželka Alžběta roz. Kutscherová}, nar. 1893 v Praze-Smíchově, která jest řím. katol. náboženství a vyučuje jako učitelka na měšťanské (hlavní) škole. Mám s ní 3 děti a to: Evu, nar. 1923, Wolfganga, nar. 1924 a Zazanu, nar. 1925, které bydlí nyní všechny u matky a navštěvují školu.

Jelikož jako býv. žid jsem nemohl v Německu nikde dostati zaměstnání a kdybych tam byl dále zůstal, mohla by i moje manželka býti zbavena zaměstnání, rozhodl jsem se odejíti do Československa a odtud zažádati o rozvod, aby alespoň manželka mohla zůstati dále ve službě jako učitelka a starati se o dítky. Posledně jsem pracoval v Gross Sieghards jako knihvedoucí ve velkoobchodě obilím fy Max Auspitz a od 1. dubna 1938 jsem bez práce.

Mám cestovní pas čís.846.301/52/1930, vystavený dne 15./3.1930 okresním hejtmanstvím ve Waidhofen, platný do 14.března 1935.

Československé státní hranice jsem překročil illegálně bez cestovního pasu u obce ReingersNěmecku směrem Nová Bystřice v Čechách. Než jsem překročil hranice, byl jsem zatčen něm. fin. stráží, předán četnictvu, které mi odebralo peníze 5 švýc. franků a 42.50 RM a pak až ke stát. hranicím doprovozen říšskoněmeckým četníkem, který mi na samých hranicích sdělil, že má rozkaz doprovoditi mne na hranice Českoslov. Republiky nejkratší cestou a tam mne propustiti. Současně mi sdělil, že kdybych se vrátil do Německa, že bych byl dodán do koncentračního tábora v Dachau.

Československu má švagra Raula Kučeru, jenž je pensionovaným soudním radou a bydlí v Teplicích-Šanově, Steinbartgasse 27, dále mám zde bratrance profesora Oskara BriehseBrně, Parkgasse 8, Viléma Höniga, obchodníka Pavlovice u Olomouce a Arnošta KulkuPřerově, továrníka a sestřenici mé manželky Adu Krčálovou

insert_drive_file
Text von Seite 3
státní úřednici, jež bydlí pod neznámou adresou v Praze. Mám v úmyslu pokusiti se o získání státního občanství československého, jinak bych pak odcestoval do Švédska.

Ernst Pogner v.r.

Opsala:

6./9.1938

Quellenverweise

  • Updated 1 month ago
The Czech lands (Bohemia, Moravia and Czech Silesia) were part of the Habsburg monarchy until the First World War, and of the Czechoslovak Republic between 1918 and 1938. Following the Munich Agreement in September 1938, the territories along the German and Austrian frontier were annexed by Germany (and a small part of Silesia by Poland). Most of these areas were reorganised as the Reichsgau Sudetenland, while areas in the West and South were attached to neighbouring German Gaue. After these ter...

Národní archiv

  • 1954-10-01/2004-12-31 Státní ústřední archiv
  • NA
  • The National Archives

Ministerstvo vnitra I., Praha

  • Ministry of Interior I., Prague
  • NAD 1075
  • Národní archiv
  • 1075
  • English
  • The fonds consists out of 2147...
  • Updated 2 years ago
Documents of this fonds illustrate the broad scope of the agenda of the Ministry of Interior. It included, apart from the security and administrative matters, also minority and language issues, citizenship, population register, press and censorship issues, and also the agenda of the then non-existing Ministry of Social Welfare. The most valuable documents can be found mainly in the presidial part the fonds, where the events of the period can be studied from the situation reports of district and...