Menschliche Tragödie bei Pressburg

50 Gehetzte zwischen den Grenzen

STOSSTRUPPEN BRACHTEN 51 MENSCHEN AUF DONAUINSELN. – SCHRECKLICHE BARBAREI DES RASSISMUS. – BEREITS VIER MENSCHEN TOT.

Pressburg, 20. April. (Ursprüng. Nachricht.)

Zwischen den Grenzen der Tschechoslowakei, des ehemaligen Österreich und Ungarn entwickelt sich ein schrecklicher Kreuzweg von 51 jüdischen Vertriebenen. Samstagnacht kamen nämlich Stoßtruppen in einige Orte des österreichischen Burgenlands, wo sie eine ganze Reihe jüdischer Familien mit einem „Besuch“ beehrten. Sie zwangen sie dazu, die deutsche Staatsbürgerschaft abzugeben und verluden dann 51 Personen auf Boote und brachten sie auf Donauinseln, unweit des Thebener Ufers. Unter den Betroffenen sind elf Kinder und zehn Frauen, das Jüngste der Vertriebenen ist ein zweijähriges Kind und der Älteste ein 82-jähriger Greis.

Am Sonntagmorgen fanden die tschechoslowakischen Wachposten diese Menschen und brachten sie nach Pressburg, wo man sie im Schubbahnhof unterbrachte. Eine 72-jährige Frau, die einen nervösen Schock erlitten hatte, musste sofort ins Krankenhaus gebracht werden. Die Unglücklichen beantragten eine Aufenthaltserlaubnis in der Tschechoslowakei, aber noch am Sonntag wurde ihnen mitgeteilt, dass das Innenministerium den Aufenthalt nicht genehmigen könne.

Darauf folgte ein weiterer Teil des Kreuzwegs dieser Menschen. Sie wurden in Autos verladen und zu einem Ort gebracht, an dem die Grenzen der Tschechoslowakei, Ungarns und Deutschlands aufeinandertreffen. Dort in der Waldeinsamkeit wurden sie ausgeladen und hier lebten sie zwischen den Grenzen wie auf einer verlassenen Insel. Vergeblich versuchten sie die Grenzen zu überqueren. Lediglich die Bewohner der umliegenden Ortschaften brachten ihnen aus Mitleid etwas zu essen. Nachrichten zufolge gelangten sie am Dienstag nach Ungarn, die ungarischen Wachposten trieben sie jedoch zurück nach Österreich. Nur eine Frau konnte dem Kreuzweg entkommen, indem sie krank wurde und ins Pressburger Krankenhaus kam, wo sie bis jetzt ist.

Ein Mitarbeiter unseres Blattes begab sich am Mittwochmorgen an die ungarisch-österreichisch-tschechoslowakische Grenze und ermittelte Folgendes über das Schicksal der Vertriebenen:

Als die ungarische Grenzwache die Unglücklichen auf österreichisches Gebiet vertrieben hatte, kehrten 15 von ihnen zu dem Grenzpunkt zurück, wo sie nicht in Reichweite der Stoßtruppen sind. Die anderen wurden eingesperrt und sind nun in der Macht der deutschen Behörden in Kittsee, die sie in irgendeinem Keller untergebracht haben.

Vier der Vertriebenen sind bereits umgekommen. Zwei Männer haben Selbstmord begangen und zwei sind in den Waldmooren unweit der Stelle ertrunken, wo sie versuchten heimlich die Grenze zu überqueren. Es ist unzweifelhaft, dass die deutschen Wachposten im nächsten passenden Moment auch die verbliebenen 32 Personen in irgendeiner Ortschaft an der Grenze aussetzen werden.

Die tschechoslowakischen Behörden beharren bislang auf ihrer Entscheidung, wonach diese Unglücklichen nicht auf des Gebiet der Republik einzulassen sind. Eine Abordnung der jüdischen Seite hat das Innenministerium persönlich ersucht, irgendeinen Weg zu finden, um das Schicksal der Verbannten zu mildern. Zum größten Teil sind es Handwerker und Kaufleute vom Land. Zwei von ihnen haben Frauen von nichtjüdischem Bekenntnis. Als ihnen am Sonntag die Stoßtruppen mitteilten, dass sie Österreich verlassen müssen, wollten auch ihre Frauen mit ihnen gehen. Doch man hielt sie fest und verwehrte ihnen den Grenzübertritt.

Auch die Welt beginnt sich für diese beispiellose Tragödie zu interessieren. In Pressburg ist gerade im Moment der berühmte amerikanische Journalist John Gunther, dessen Buch „Europa wie es ist“ auch in der Tschechoslowakei sehr gut bekannt ist.1Note 1 : Gunther, John. Inside Europe. London: Hamish Hamilton, 1936. Tschechische Übersetzung: Gunther, John. Evropa - jaká je. Praha: Fr. Borový, 1938. Er besuchte sowohl die unglücklichen Vertriebenen als auch die Behörden und hat über das ganze barbarische Ereignis ein umfassendes Telegramm für englische und amerikanische Blätter aufgegeben. Angeblich zeigen auch Londoner Behörden Interesse an der Angelegenheit.

Tragedie lidství u Bratislavy

50 štvaných mezi hranicemi

ÚDERNÍCI VYVEZLI 51 LIDÍ NA DUNAJSKÉ OSTROVY. – HROZNÉ BARBARSTVÍ RASISMU. – ČTYŘI LIDÉ JIŽ MRTVÍ.

Bratislava, 20. dubna. (Pův. zpráva.)

Mezi hranicemi československými, bývalého Rakouska a Maďarska rozvíji se strašná kalvárie 51 židovských vyhnanců. V sobotu v noci totiž přišli úderníci do některých obcí rakouského Burgenlandu, kde poctili “návštěvou” celou řadu židovských rodin. Donucovali je k tomu, aby se vzdaly německého státního občanství a potom 51 osob naložili na čluny a dopravili je na ostrovy, poblíže děvínského břehu. Mezi postiženými je 11 dětí a 10 žen, nejmladší z vyhoštěných je dvouleté dítě a nejstarší 82lety kmet.

V neděli ráno nalezla tyto lidi československá stráž a dopravila je do Bratislavy, kde je umístila ve hnanecké stanici. 72letou ženu, která utrpěla nervový otřes, bylo třeba ihned odvésti do nemocnice. Nešťastníci žádali o povolení pobytu v Československu, ale ještě během neděle jim bylo oznámeno, že ministerstvo vnitra nemůže pobyt povolit.

Potom následovala další část kalvárie těchto lidí. Naložili je na auto a odvezli na místo, kde se stýkají hranice Československa, Maďarska a Německa. Zde v lesní samotě je vyložili a zde žili mezi hranicemi jako na pustém ostrově. Marně se pokoušeli překročit některé hranice. Jedině obyvatelé okolních obcí jim ze soucitu přinášeli něco k jídlu. V úterý se podle správ dostali do Maďarska, maďarská stráž je však vyhnala nazpět do Rakouska. Jen jediná žena ušla této kalvárii tím, že onemocněla a je v bratislavské nemocnici.

Spolupracovník našeho listu odebral se ve středu ráno na maďarsko-rakousko-československé hranice a zjistil o osudu vyhoštěných toto:

Když maďarská pohraniční stráž vyhnala nešťastníky na rakouské území, 15 z nich se vrátilo na pohraniční bod, kde nejsou v dosahu úderníků. Ostatní byli zavřeni a jsou nyní v moci německých úřadů v Kopčanech, které je ubytovaly v nějakém sklepě.

Čtyři z vyhoštěnců již zahynuli. Dva muži spáchali sebevraždu a dva se utopili v lesních močálech v okolí, když se pokusili tajně přejit některé hranice. Je nepochybné, že v nejbližším příhodném okamžiku německá stráž vysadí i zbývajících 32 osob v některém pohraničním místě.

Československé úřady trvají dosud na svém rozhodnutí, podle něhož nepřipustí tyto nešťastníky na území republiky. Deputace židovské strany žádala ministra vnitra osobně, aby nalezl nějaký způsob, jak zmírnit osud psanců. Jsou to většinou řemeslníci a venkovští obchodnici. Dva z nich mají ženy nežidovského vyznání. Když jim v sobotu oznámili údernici, že budou musit opustit Rakousko, chtěli s nimi jít i jejich ženy, ale tyto byly zadrženy a nebylo jim dovoleno přestoupit hranice.

O celou tuto neslýchanou tragedii se začíná zajímat i svět. V Bratislavě je právě nyní slavný americký žurnalista John Gunther, jehož kniha „Evropa jaká je“ je velmi dobře známá i v Československu.1Note 1 : Gunther, John. Inside Europe. London: Hamish Hamilton, 1936. Tschechische Übersetzung: Gunther, John. Evropa - jaká je. Praha: Fr. Borový, 1938. Navštívil jak vyhnané nešťastníky, tak i úřady a podal o celé barbarské příhodě obsáhlý telegram pro anglické a americké listy. Prý i londýnské úřady projevuji o tuto záležitost zájem.